Těhotní chlapci Vyjádřete svůj názor!

Cesta ke štestí

28. října 2009 v 10:39 | Misuki |  Cesta ke štěstí
Ahoj ahoj zdravííím xD...tak...přišla jsem tady s novou povídkou..se jménem Cesta ke štěstí...píšu ho se stejnou slečnou ze slovenska jako Skandál ve škole ....x))) není to slash...není to yaoi...je to Shoujo/Yuri..:)) poprvé jsem se do něčeho takového pustila tak snad se bude líbit...

Vaše doufající Misuki




Stella




Ráno ma prebudil odporný zvuk budíka. Nešetrne som ho hodila o stenu. Môžem si to dovoliť. Je to len zbytočnosť. Ako dcéra jedných z najúspešnejších podnikateľov v krajine, je to pre mňa len ďalšia nevyhnutná investícia.





"Dobré ránko, slečna." Vbehla do mojej izby mladá slúžka a odtiahla ťažké závesy. Do izby preniklo otravné slnko. "Dnes máme ale krásny deň." Prešla k mojej posteli a zhodila zo mňa perinu. Zrejme už bola zvyknutá na moje nahé telo
lebo sa ani len nezačervenala. Nenávidela som pyžamá. Už ako veľmi malá som spávala bez nich.




"Môže byť aj krajší." Povedala som tajomne a bleskovo som ju stiahla pod seba. Vášnivo som ju bozkávala a rukami som sa jej pri tom dostávala pod uniformu. Krvopotne sa mi bránila, tak som jej ruky chytila nad hlavou.




"To sa nehanbíš!! Takto z rána a ty hneď znásilňuješ slúžky!!" prerušil ma hlas matky. Rodičia o mojej orientácii vedeli. Škrípali nad tým zubami, ale nič nepovedali. Neochotne som slúžku pustila a ona hneď vybehla ku dverám.






Nicol

"Ahoj maminko.." vešla jsem do kuchyně a pozdravila mamku. Vlepila jsem jí pusu na líčko. Mám ji strašně ráda. I když mě nijak nerozmazluje, což ani nemůže tak přesto ji miluju.

"Jak ses vyspala?" zeptala se mě a já se jen usmála. "Do růžova. A zdálo se mi o táboře na který zítra jedu.." připomněla jsem a mamka jen přikývla.

"Mohla by jsis už balit co říkáš?" pohladila mě po tváři a podala mi taliř kde mě čekala malá snídaně.

"Myslím že jo. Najím se a udělám to.." usmála jsem se a sedla si ke stolu.
Snídaně proběhla tiše. Jako obvykle. Když jsem dojedla sebrala jsem talíř, pěkně si ho po sobě umyla a zamířila do pokoje kde jsem se převlíkla a dala do balení.

"Trika mám..mhm..všechno mám.." říkala jsem si pro sebe a vysypala na zem pár kaček, které jsem počítala. Noco. Snad ještě něco dostanu od mamky.




Stella




Dala som si sprchu a zbehla som do jedálne. Pri stole sedeli rodičia a riešili svoju prácu. Ich rozhovor som prepočula.




"Dobré..." pozdravila som ich a sadala som si k raňajkám. Len mi prikývli, akože ma vnímajú. Hodila som do seba anglické raňajky a vyšla som von. Vbehla som do stajne, kde bol tucet koní. A všetky patria mne. Rodičia sa tých nádherných bytostí boja. Prišla som k svojmu najobľúbenejšiemu. Shadow. Pohladila som ho po boku. Hneď ku mne pribehol jeden sluha.




"Želáte si?" uklonil sa.




"Osedlaj ho." Rozkázala som mu. len čo som dopovedala, na jeho chrbte sa zjavilo sedlo. Vysadla som a rozbehla som sa krížom cez naše rozsiahle pozemky.


Nicol

Další ráno jsem vstala už v 5. Sice jmse odjížděli v 7 ale potřebovala jsem si skontrolovat potřebné věci. Nerada bych na něco zapomněla.

"Nicky...máš všechno? Nic ti nechybí?"

"Já myslím že je to v pohodě.." usmála jsem se na mamka a ta mi do ruky dala 500 korun. "Mami ne já..nech si to.." usmála jsem se.

"Ne. Jedeš pryč. Budeš si tam potřebovat něco koupit. Jedeš přece na dva týdny." usmála se a já ji vděčně objala. "Mám tě ze všech nejradši..." špitla jsem a dodělala potřebné věci.


"Tak se měj mami.." řekla jsem u autobusu. Přijela jsem akorát 6:45. "Opatruj se Nicky.." usmála se..líbla mě na čelo a nasedla do autobudu a odjela. Jen jsem se usmála a otočila se k lidem kteří už tam stály.





Druhý deň som vstala veľmi skoro. Bolo trištvrte na sedem. Kto to kedy videl vstávať tak skoro!!!




"Slečna Stella, slečna Stella!!!" vbehla dnu slúžka.




"Čo je?" prebodla som ju pohľadom až zastala v polovici kroku.




"Už musíte ísť. Idete preč. Do tábora, spomínate si? Už ste tam mali dávno byť." Vychrlila zo seba. Začala sa hrabať v mojich veciach až mi nakoniec hodila cestovné šaty. Ako by som mohla zabudnúť? Rodičia ma poslali na výlet, len pre to, aby ma nemuseli mať na krku. Možnosť zbaviť sa ma na dva týždne ich uchvátila natoľko, že zaplatili sedemdesiat percent sumy výletu. Len aby som tam šla. Dosť neochotne som sa obliekla. Slúžka zatiaľ behala po izbe a balila moje veci. Zbalila mi toho dosť veľa. Na dva týždne som dostala tri cestovné tašky. Tá ženské je blázon!


"Tak sa tam pekne maj." Vbehli do izby rodičia.




"A nie že tam niečo budeš vyvádzať!" napomenula ma matka.




"Neboj." Obsekla som.




"Tu máš nejaké peniaze." Strčil mi otec do ruky kreditu. "Je tam tradičná suma." A čo som čakala. Že ma pustia bez zvyčajných desiatich tisíc?




"Alfréd ťa odvezie na zastávku. Tak už bež." Vystrčila ma matka z izby. slúžky odniesli moje kufre do auta. Jedna mi pridržala dvere a ja som nasadla. O sekundu neskôr nastúpil šofér a vydali sme sa smerom k zastávke autobusu. Moja nočná mora práve začína.


Nicol

Usmála jsem se na ně a hned se se mnou pár lidí dalo do řeči. Nebyla jsem na to zvyklá. Najednou všichni zmkli. Přestali se věnovat mě a šuškali si. Otočila jsem se a přede mnou se objevilo krásné luxusní auto. Mohla jsem na něm oči nechat. Panebože. Nic hezčího jsem neviděla.
Netrpělivě jsem čekala kdo se z auta vynoří a všichni se mnou.

Vylezla holka. Vypadala dost namyšleně a podle oblečení a toho auta taky dost bohatě. "Páni.." písklo si pár lidí a já koukala z otevřenou pusou. Tenhle pohled mě dostal naprosto do kolen.

Dívala jsem se jak čeká až ji podají kufry. Trochu jsem tím začala opovrhovat. Nebyla jsem na tohle zvyklá. Bylo to něco naprosto neznámé.




Stella




Cítila som na sebe pohľad niekoľkých ľudí. Samozrejme. Všetci, či to boli chlapci alebo dievčatá, túžili po tom, byť ako ja. Stavím sa, že v myšlienkach niektorých chlapcov bol sex. A dievčatá žiarlili na moju postavu. Každá predsa túži po dlhých a hodvábne jemných vlasoch farby snehu. Po dokonalej pokožke, ktorú opálili letné lúče slnka. Štíhlom drieku a dlhých nohách. Bola som dokonalá a vedela som to o sebe.




"Slečna, naložím ich do autobusu?" ukázal šofér na kufri pri nohách.




"To je hlúpa otázka. Samozrejme, že ich tam dáš!" rozkázala som mu a povrchne som sa usmiala. To zborové lapanie po vzduchu sa nedalo prepočuť.



Nicol


Vydechla jsem. Opravdu jsem nevěděla co si o téhle slečně myslet. Jen jsem koukala jak ten chlapík plní její ůkoly. Dívala se na něj a ještě se usmívala. Nechápala jsem to.

Sjela nás všechny pohledem. Rychle jsem se usmála. Opravdu bych ji někdy chtěla stát po boku. At už jako ten chlapík nebo něco jiného.


"Je krásná...užasná..bože.." slyšela jsem vedle sebe a jen prootočila oči. Jo sice měli pravdu ale mohli si to přece nechat na potom.





Stella




"Nastúpte!" zavelil nám jeden z dozoru. Nebola som zvyknutá počúvať rozkazy. Bola som zvyknutá ich vydávať. Odfrkla som si a prešla som k dverám. Odstrčila som jedného chlapca, ktorí sa chystal práve nastúpiť.




"Hej, čo si to dovoľuješ?" vykríkol.




"Dámy majú prednosť." Povedala som ľadovo a nastúpila som. Rozhliadla som sa po voľných miestach. Už ich bolo málo. Prešla som k prvému miestu. Sedelo tam jedno dievča. Rýchlo som ju prebehla pohľadom. Tuctová farba vlasov a pleti. "Tu sedím ja." Povedala som ľadovo. Ona na mňa otočila svoje karamelové oči.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Katy Katy | 28. října 2009 v 17:23 | Reagovat

No...nechám se překvapit...povídek na tenhle styl jsem moc nečetla...ale uvidím jak se to vyvine :) Líbí se mi, že každá je napsaná jiným jazykem...je to krásně přehledné :)

2 Katy Katy | 28. října 2009 v 17:25 | Reagovat

Jo, zapomněla jsem se zmínit o rozsahu. Páni Misuki...ty píšeš čím dál delší povídky a já jsem totálně nadšená :P...co to žbleptám...mé díky patří i druhé autorce...:)

3 Gel-chan  ♥♥SB♥♥ Gel-chan ♥♥SB♥♥ | Web | 30. října 2009 v 19:16 | Reagovat

S radostí ti ohlašuji tvůj postup do 3 kola SONU [o nejhezčího ukeho], tak si honem sháněj hlásky >>>> http://geluska.blog.cz/0910/3-kolo-sonu-o-nejhezciho-ukeho

4 Gel-chan  ♥♥SB♥♥ Gel-chan ♥♥SB♥♥ | Web | 30. října 2009 v 19:16 | Reagovat

Krásná povídka ^^

5 Sanket Sanket | Web | 1. listopadu 2012 v 21:51 | Reagovat

Humor je nejvznešenější formou lidských citů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama