Těhotní chlapci Vyjádřete svůj názor!

Kniha 5. - Jednou to přijít muselo

1. listopadu 2009 v 12:41 | Misuki |  _Kniha_
Hezké počteníčko xPP :)


****

Hanse probudil známý pocit na hrudi. Vrtění se další osoby. Chvíli měl zavřené oči a nechával se unést myšlenkou, že se mu to jen zdá. Ale po chvíli oči otevřel.

Prudce. Povzdechl si. Moc dobře věděl co včera udělal. Byli v klubu, opil se..potom políbil Samuela a...co?!..políbil Samuela?. Povzdechl si a vzpomínal dál. Přišli na pokoj začli se svlíkat a líbat. Už jen při té myšlence a vzpomínce se Hansovi dělalo temno před očima. Ale bohužel si uvědomil že se vlastně nic nestalo, protože oba usli vyčerpáním.

Moc dobře věděl že tohle neměl. Nechtěl to. Ted si zase bude muset hrát na něco co není. Bude muset Samuela odstrkovat. Chtěl jen využít Samuelovi zamilovanosti do něj a potom ho zlomit?..Ne to určitě ne. Na to měl chlapce až moc...rád.

"Mhmmm.." ucitěl pohyby na hrudi. Jemně Samuela odstrčil tak, že hlavou spadl na polštář a posadil se. Chvíli se ještě rozkoukával. Díval se skrz okna na modré nebe a slunce, které mu bilo do očí. Pousmál se. Dokázal tuhle nádheru ocenit. Miloval to.

Uslyšel zamlaskání a otočil se zpátky k Samuelovi. Čekal až otevře oči. Samuel prvně otevřel jen jedno. Potom druhé...a po tom je obě vykulil a prudce se posadil. Hans se tomu musel zasmát. Té jeho zmatenosti. Samuel se díval zmateně po pokoji a nevěděl co si myslet. Snad se nechoval nějak trapně a nevnutil se mu do postele.
Díval se po pokoji a pak si rychle schoval obličej za dlaně. Uslyšel zasmátí. "Dobré ráno.." uslyšel a nechal si Hansem sundat polštáš z obličeje. "A..ahoj.." zakoktal a byl rudý. Vzpoměl si na to co se dělo včera.

"Spalo se ti na mě dobře?" zeptal se Hans a uchechtl se.

"Ježiš.." Samuel zase chytal do tváře nádech červené. "Promin já jsem..nechtěl jsem..a..to.."

"Klid..nic ti nevyčítám.." usmál se chlapec a pocuchal Samuelovi vlasy.

"Já to co..včera a..."

"Jsi rozkošný když takhle koktáš a nevíš co říct" položil mu Hans kompliment a tím si vysloužil další červen na Samuelově tváři.

Samuel se strašně styděl. Bylo to pro něj hodně zvláštní situace. Nikdy takhle s nikým v posteli neležel. A ted. Včera se líbal..s Hansem..a ted se vedle něj probudil. Opravdu jedinečné.

"Promin.." špitl a sklopil pohled.

Hans se usmál a postavil se. "Jdu do sprchy. Ty můžeš jít dolů. Vem si něco na jídlo a vzbud Matěje. Bůhví kde se válí.." zasmál se aby odlehčil situaci a Samuel mu zvonivý smích oplatil.

*****

"Matýýsku..." zněl Matějovi medový hlásek u ucha a usmál se.

"Ty nespíííš..to není féér..." odsunul se od něj Sam a Matěj se zasmál. Posadil se a podíval se chlapci na krk. "Copak to je.." odhrnul mu vlasy a uviděl načervenalé flíčky.

"Co?" zeptál se nechápavě Samuel a šel se podívat do zrcadla. Když to viděl uplně zčervenal.

"Pááni.." smál se Matěj hned takhle po "ránu" a díval se na rudého Samuela.

"Copak se dělo? Svěř se tetičce.." posadil si ho vedle sebe a čekal.

"Já..vlastně nevím.."

"Já si pamatuju že tě v náručí nesl domů..." zasmál se Matěj.

"Co?!" heknul překvapeně mladší.

"Jo..ale už povídej.."

"No..prostě..v tom klubu jak jsem byl na záchodě.." matně vzpomínal.."byl tam chlap a začal..no začal se po mě sápat a..a Hans tam přišel. Pak..políbil mě chápeš...sám od sebe" usmíval se a při té vzpomínce lehce zčervenal a v břiše mu poletovalo hejno motýlků. "a potom..jsme šli domů..šli jsme do pokoje a.."

"A?" ptal se nedočkavě Matěj.

"A..a..líbali jsme se a tak. Vyslíkl mě..já jeho..Matějo to bylo tak..užasné.." vzdychl.

"A dál? Co se dělo?"

"No..vlastně už nic moc..usli jsme.." smutně se pousmál.

"Áá..to je škoda" zasmál se Maty.

"Já...proč?"

"No mohli..mohli jste ty vííš co.."

"Ne Matěji to teda nemohli...to je...divné a...vždyt mezi náma nic není tak...neměl jsem důvod to udělat"

"Miluješ ho.."

"Nepřesvědčuj mě o tom. Já sám vím nejlépe co k němu citím" usmál se na Matěje.

"Stejně se těšim na ten pohled až se budete obímat a líbat a tak.."

"Třeba to nikdy nebude..já už jsem se s tím..trochu srovnal.." povzdechnul a díval se na Matěje.

"Třeba jo.." usmál se a jejich chvilku vyrušilo vrznutí dveří když Hans vešel. Měl okolo sebe jen ručník a mokré rozcuchané vlasy. Vyloženě provokoval.

"Čau Maty.." řekl a sedl si k nim.

"Ahoj.." řekl zaskočeně.

"Dneska přijede můj bratr. Jestli chcete můžete tu zůstat. Seznámíte se a můžem něco podniknout."

"Neveděl jsem že máš brášku.." ozvalo se vrabčátko a nevinně koukalo. To donutilo Hanse usmát se.

"Není to bráška..je to bratr..je starší než já.."

"Kolik mu je?" zeptal se zvědavý Matěj.

"Je mu 19"

"Aha.." řekli naráz M a S.

"Super je 11. Přijede akorát na oběd. Zůstanete?" zeptal se a chlapci začali horlivě přikyvovat. Matěj chtěl vidět jak vypadá a Samuel byl zvědavý jak jsi sou podobní.

"Ale musím se osprchovat..." špitlo vrabčátko.

"Není problém jen tu asi nemáš žádné věci. Chceš něco půjčit?"

"Ne. Víš jak bych vypadal?" zasmál se. Přece jenom měl velikost S a Hans byl o něco postavově silnější.

"Sladce. Přímo k pom..." zaseknul se když si všiml jak na něj oba chlapci koukají. Samuel zčervenal a Matěj se začal smát.

"k pom...pom..eh..vypadlo mi to.." rychle to zamluvil.

"Ok takže si zajdi domů...i s Matějem a přjdte. Budu váš čekat" usmál se a mrkl na ně.

"Tak jo.." seskočil Samuel z pohovky a vytáhl sebou i Matěje. "Jdeme...a ty nás hezky počkej.." řekl a vydali se oba dva domů.¨

****

Samuel všechno krásně stihl do hodiny a půl. Osprchovat se..nalíčit..oblíct a najíst. Hned co všechno tohle dodělal tak volal Matějovi at mu jde naproti že půjdou spolu.

"Ahoj.." usmál se když se střetnuli. Matěj jen pokýval. Nechtěl mluvit. Těšil se na Hansova bratra.

Než se nadáli tak už stáli před domem Hanse a zvonili. Otevřel jim vysmátý Hans. "Konečně...jdete akorát. Za pár minut by měl přijet.." pozval je dál a posadil. Ještě dodělával oběd.

***

Ozvalo se zaklepání. Matěj zbystřil a Samuel taky. Hans se usmál se šel otevřít.

"Ahoj bratříčku.." poškálil ho Hanys a pak se typicky bratrsky objali. Hned se dali do řeči a došli do obýváku.

"Ty budeš Samuel že?" řekl a posadil se naproti.

"Jo.." řekl překvapeně Sam. Nevěděl, že o něm Hans mluvil.

"Hodně jsem o tobě slyšel" usmál se se podal chlapci ruku. Jemně ho stiskl a sjel pohledem. Samuel trochu znervozněl.

Honza se otočil na Matěje. Probodl ho pohledem Pár vteřim si koukali do očí. Matěje ten kluk uplně dostal. Vyzařovalo z něj něco strašně nepopsatelného a to Matěje hrozně lákalo.

"A ty jsii.." protáhl to Honza.

"Matěj" špitl a podal mu ruku. Hanys se usmál a stiskl ho. Jejich stisk trval déle než ten se Samuelem.

"No já myslím že jste se už seznámili" řekl trochu podrážděne Hans.

"Jo. Myslím že máš vkus bratře." znovu se podíval na Samuela. "Vypadáš přesně tak jak tě Hans popisoval. Holčičí rysy. Krásné oči.." popisoval mu to co mu Hans pořád předříkával.

"To jsi fakt o mě řekl?" zapištěl nadšený Samuel a koukal na Hanse.

"Samozřejmě že ne!"

"Ale jo říkal to. A taky že.." Hans svého bratra musel umlčet tím že mu zacpal pusu. "Víš Samueli. Tady Honza si rád domýšlí"

"Nebud jak malej a pust mě.." odstrčil jo Honza a zasmáli se. Všichni 4.

Hans nachystal nějaké pití a jídlo a zhruba po hodnině už byli celkem v náladě. Matěj se sice choval trochu nepřirozeně protože byl z Honzi uplně vedle. A ten si toho všiml. Líbilo se mu jak ho dostával. Nechtěl být škodolibý, ale rád provokoval.

"Hansi?" oslovil ho jemně Samuel a nechal Matěje at se baví s Honzou.

"Ano?" otočil se na něj a díval se mu do očí.

"Já potřebuju to.."

"Co?"

"No..nemáš lízátko?" a bum. Hans se opravdu musel zasmát nad jeho dětinskostí. Samuel trochu zčervenal ale pousmál se. Opravdu potřeboval sladkost.

"Mám.." zasmál se a mířil do kuchyně. Honza s Matějem se na něj hned otočili.

"Kam šel?"

"Šel..mi pro to..lízátko.."

Chlapci se okamžitě začli smát. "Máš potřebu často konzumovat sladkosti?"

"Jo..mám.." pousmál se a přišoupl se k nim.

"Jsi opravdu sladký.." řekl vážně Honza a pak se zasmál. "Naprosto Hanse chápu"

"V čem?" špitl Samuel a chtěl to stoprocentně vědět.

"Že tě.."

"Tady to máš.." vyrušil je Hans a podal Samuelovi misku s lízátkama a belgickou čokoládou.

"Mmhm.." oblízl se Samuel a uplně zapomněl co mu chtěl Honza říct. "Děkuju.." vzal si to a hned začal jíst čokoládu.


****

Po pár hodnách byli chlapci opravdu v náladě. Matěj už se nechoval tak zakřikle, ale stejně bláznivě jako vždycky. A Samuel se tulil k Hansovi a pozoroval ty dva jak se bavěj. Hodily by se k sobě. Honza..už je vlastně dospělej. Je hrozně podobnej Hansovi. Je mu 19 ale chová se jako naprostý dospělák. A tím si asi Matěje získal. Byli naprosto odlišní.
Matěj byl zase podobný Samuelovi. Hronzě dětinský a bláznivý. Ale ne tak zakřiknutý.

"Já myslím že domů ještě nemusíte ne? Zíta je přece volno. Celý týden jsou prázniny" usmál se Hans na ty dva a na svého bratra a ti jen přikyvovali.

Hans se zvednul s tím že půjde zapnout hudbu a tím zůstal na polovině sedačky Samuel sám. Zaknučel a přišoupl se k Honzovi. Přitulil se k němu a přivřel oči. Hans se na to podíval a torchu vyčítavě si je měřil pohledem. Věděl, že Samuel potřebuje spustu citů, ale lísat se k němu nemusí. Ikdyž, proč by nemohl? Vždyt spolu žádný vztah nemají. Pustil nějaké pomalé ploužáky a vrátil
se na sedačku. "Okamžitě se vrat na půvdní místo..." zavelil a Samuel zamrkal ale udělal to. Hans se usmál. Už stoprocentně věděl že má Samuela pod křídli a pod svou mocí.

"Koukej na ně...uplně si padli do oka že?" špitl Samuel Hansovi do ucha a usmíval se.

"Honza není..na kluky jestli to myslíš takhle."

"No myslím...třeba není...ale rozumí si. Koketují spolu...a je na ně hezký pohled.."

"To sice je. Ale jestli spolu něco budou mít, bude to Hanys brát jen jako úlet. A věřím, že jestli se s ním Matěj hned napoprvé nevyspí tak ho nechá být.."

"To je tak zlý?"

"Není zlý. Jen si zatím užívá života tímhle způsobem"

"A ty to děláš taky?" špitlo vrabče "taky si jen takhle hraješ s lidmi?"

"Jak s kým. Dokážu milovat. Ale dokážu člověka i využít..." tajemně se zasmál a Samuel se to snažil pochopit.

"Aha.." přikývl a Hans se usmál.

"Já už budu muset." řekl nahlas Matěj.

"To je škoda. Docela dobře se mi s tebou povídá.." odpověděl mu Honza a Matěj pokrčil rameny. "Aspon tě doprovodím.." řekl a zvedl se. Matěj jen přikývl. Samuel začal o tom přemýšlet. Jestli se mezi nima něco stane. Nebo je jen naivní a vlastně..tohle všechno bylo naprosto normální?

Chlapci se oblíkli a šli ke dveřím. Hans je šel vyprovodit a Samuel si zatím udělal pohodlí z polštářů na sedačce. "Ahojte!!" zamával ještě a lehl si. Hodil se přes sebe Hansovu mikinu a usmíval se.


Hans zaklapl dveře a vrátil se zpátky do obýváku. Sedl si k Samuelovi a díval se na něj. Samuel otevřel oči a střetl se s těmi Hansovými.

Hans se pousmál přiblížil se k nervoznímu Samuelovi. Jemně ho pohladil po tváři a pak jej políbil. Jednou a jemně. Samuel nevěděl co si myslet ani co dělat a polibek mu oplatil. Hans se sám pro sebe usmál s začal chlapce líbat. Se vší něhou a vášní...láskou.
Oddálil Samuelovi nohy dál od sebe a vtěsnal se mezi ně aby měl k němu lepší přístup. Samuel jemně zavzdychal. Vůbec nevnímal co se děje okolo něj a naprosto si užíval tyhle momenty. Hans se na něj jemně položil a nepřestával ho líbat. Strašně se mu líbilo když sem tam Samuel jemně vzdechl. Znělo to tak dětinsky..tak nevyspěle...a strašne jej to vzrušovalo.

Zasunul Samuelovi ruce pod triko a usmál se. Hladil jej po krásně plochém bříšku a líbat na krk, na rty..na tvář. Snažil se být co nejjemnější a nejpomalejší. Ikdyž tyhle věci měl rád tvrdě a rychle. Věděl, že ted spechat nesmí.

"Hansi.." vyheknul Samuel když ho hladil na podbříšku.

"Pšš..." usmál se Hans a políbil ho. Zadíval se mu do očí. "Věř mi.." špitnul.

"Hansi...já.." Samuel mu koukal do očí. "já...miluju tě.." vydechl a políbil ho.


****

"Docela se divím že se ti se mnou chce. Takhle pozdě a tak. Já bych takhle s nikým dobrovolně nešel. Takhle se namáhat a uplně zbytečně..."

"Jenže já s tebou nejdu jen tak zbytečně..." řekl potichu Hanys a usmál se na chlapce.

Matěj se pousmál. Chtěl a zároven nechtěl chápat frázi, kterou mu Honza předložil.

"Už tam budem..." usmál se Matěj a cupital po schůdkách a Honza za ním. Matěj se najednou ocitl nalepený a uvězněný u zdi Hanysovým tělem.

"Říkal jsem..že nejdu zbytečně.." syknul mu potichu do ucha a usmál se. Matěj se do toho usměvu zamiloval. Vydechl a chtěl něco namítnout ale nemohl přes nápor Honzových rtů.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 terkic terkic | Web | 1. listopadu 2009 v 15:38 | Reagovat

tak jestli nenapíšeš rychle pokračování, tak mě utrápíš:D já tuhle povídku miluju, rychle další díl:)

2 Katy Katy | 1. listopadu 2009 v 19:59 | Reagovat

Katy bude plakat...sice to bylo vážně krásné...ale *popotáhnutí* On Matýsku jenom využije. Ale mám radost ze Samuelka a Hansika...:) A jak tak koukám, máš nový design...no dobřě, všimla jsem si toho hnedka a dokonce jsem si myslela (prvních několik sekund) že jsem klikla špatně (což je velmi nepravděpodobné, protože mám tuhle stránku hned nahoře na liště) ale povedl se ti :*

3 Ebika Ebika | E-mail | Web | 2. listopadu 2009 v 17:58 | Reagovat

Kasnýýý:-D

4 ava ava | 2. listopadu 2009 v 19:43 | Reagovat

moc pěkný :-)

5 Gel-chan  ♥♥SB♥♥ Gel-chan ♥♥SB♥♥ | Web | 4. listopadu 2009 v 22:57 | Reagovat

Moc povedný ...těším se na pokráčko ^^.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama