Těhotní chlapci Vyjádřete svůj názor!

Osudoví andělé díl 2.

9. listopadu 2009 v 17:13 | Misuki |  Osudoví andělé
Není to možné. To ne. I to jméno. To se mu snad zase jenom zdá.


Den uběhl celkem rychle tak si sbalil věci a šel před školu. Chtěl toho kluka poznat více. Snad mu to dovolí. Uslyšel smích. Ohlédl se po něm a uviděl jak je Erik natisklý na zdi a u něj Filip. To snad ne!


"Okamžitě ho pust!" zařval, když se k nim přiblížil.

"A hele. Tak ty už tu máš i ochranku jo?" zasmál se a zatahal ho tak až ho donutil vykřiknout. To už Patrick nevydržel a vší silou ho kopl do nohy, že se skácel k zemi. Jeho bandička se rozutekla. "Ješte jednou Filipe! Ještě jednou na něj sáhneš tak tě zmlátím tak že se rok nepostavíš!" zařval. Když se do toho Patrick
pustil šel z něj opravdu strach. A to se osvědčilo i ted, když se Filip zvedl a kulhal pryč. Odfrkl si.

"V pohodě?" otočil se na Erika. Očividně v pohodě nebyl. Opíral se o zed a brečel. Bylo mu ho tak líto. "Neplakej.." přitiskl si ho k sobě. Chvíli se nechal obímat, ale pak ho odstrčil.

"Ne...nesahej..to že..jsi mě ted zachránil z nás kamarády nedělá." šeptl a Patrick na něj koukal z otevřenou pusou.

"Ale Eriku..."

"Ne..promin.." špitl a Patrick se opřel o zed.

"Dovol mi tě poznat..." špitl s díval se na Erika. Ten sklopil pohled.

"Bojíš se mě?" řekl narovinu Patrick.

"Co chceš slyšet?" pípl Erik.

"Jak to cítíš? Já vím, že jsi tu nový. A proto se chci s tebou seznámit.." pousmál se na něj.

"Já. Ano bojím se. Bojím se tebe. Že patříš mezi ty..co mi vždycky ubližovali.."

"Nepatřím. Zkus mi věřit a uvidíš hm?"

"Já..pokusím..se.." pokusil se o úsměl i Erik.

"Dobře. Co si..vyjít co? Třeba dneska..hned ted..a poznáme se?"

"No já...Já nevím jestli mě mamka pustí. Bojí se o mě.."

"No tak..zeptáme se jo?" usmál se Patrick a Erik jen přikývl.

"Tak pojd. Půjdu s tebou.." usmál se a šli.

****


"Maminko?" řekl když vešel dovnitř domu.

"Tady jsem!" houkla z kuchyně tak šel za ní v závěsu s Patrickem.

"Ahoj.." usmál se na ni.

"Ahoj..a.."

"Dobrý den" pozdravil Patrick slušně a usmál se.

"Dobrý den. Eriku? Máš nového kamaráda"

"Jo. Dá se říct. Seznámili jsme se ve škole..." usmál se a maminka se jen zaradovala. Byla ráda, když si Erik našel nějakého kamaráda.

"Jsem Patrick Moritz, je mi 17. Mamka je psycholožka a tatka šefuje ve firmě." usmál se na ni a podal si ruku. Udělal na ženu strašně dobrý dojem. Byl vychovaný a hodný.
Pro Erika jako strvořený,

"Těší mě" řekla mu s ůsměvem. "A copak po mě vlastně potřebujete?"

"No chtěl jsem... se zeptat jestli bych nemohl jít s Patrickem ven. Aby jsme se poznali a tak víš" řekl potichu.

"Já myslím, že nebude problém. Když mi tě pohlídá." usmála se na oba a přikývla.

"Děkuju. Nebojte..budu ho hlídat jako oko v hlavě.." zasmál se a ti dva s ním.

"Tak mi půjdem. Děkuju.." usmál se a vtiskl mamince malý polibek na líčko. Patrick se usmál.

Oba vylezli ven z domu a usmáli se na sebe.

"Kam..kam teda půjdeme?"

"Já myslím, že..můžem k nám ne? Když tak někam do cukrárny.."

"Neřekl jsem mamce o peníze"

"Nepotřebuješ je!!" namítl Patrick.

"Ale přece.."

"Ne. Já tě zvu tak i platím ne?" usmál se a Erik teda přikývl.

"Proč jsi vlastně přešel na naši školu?"

"Byli jsme..u nás ve městě..vlastně bylo to malé městečko. Pořád se tam každý pomlouval. Nadával si. Mě ve škole šikanovali. Ale nebyly to jen nadávky..bylo to strašné." špitl bolestě.

"Nemluv o tom jestli nechceš.." namítl Patrick a Erik přikývl.

"Já. Jo děkuju. Možná ti to řeknu..jiny celé.." pousmál se Erik na Patricka a ten jen přikývl.

"Tak dobře. Podívej! Už tam budeme.." usmáli se oba dva.

Zatímco Patrick odemykal, Erik se rozhlížel okolo. Byla to bohatá část města.

"Máte to tu krásné" řekl když vešli dovnitř.

"Mamka zařizovala.."

"Má vkus" usmál se Erik a vyzul si boty.

"Půjdeme nahoru? Můžem skouknout film a tak"

"Dobře" pousmál se Erik ale Patrick se zamračil. "Co je?"

"Ne nic..jen koukám, že uděláš všechno co se ti řekne.." Erik na to kývl rameny. "Jsem tak vychovaný"

Patrick si jen povzdechl a pokračovali v cestě do pokoje.

Když vešli Erikovi se zatajil dech. Vůbec to tam nevypadalo jako u sedmnáctiletého školáka. Ale jako v ložnici nějakého inženýra. Opravdu se mu tam líbilo. Všechno sladěne do dvou barev. Usmál se.

"Máš to tu krásné. Líbí se mi tu.." řekl popravdě a Patrick pokýval hlavou. "Jo. Chtěl jsem to tak. A..povedlo se.." řekl a kývl rameny.

"Posad se. Já skočím pro nějaké pití a tak dolů jo?" mile se usmál a Erik přikývl. Nato si sedl na prostornou postel a díval se okolo. Jeho oči zaujali papíry které se váleli u nočního stolečku. Zvedl je a podíval se na obsah. Věděl, že by neměl ale opravdu jej to lákalo.
Upřeně se na ty kresby díval. Byly opravdu..obdovuhodné a krásné. Byl na nich chlapec. Tak silně podobající se Erikovi. Přivřel oči.
¨
"Tak jsem..." ozvalo se ode dveří a Erik rychle pustil papíry na zem.."Pro..promin.." řekl a couvl do rohu. Patrick se k němu přiblížil. Podíval se do jeho vystrašených očí a smutně si povzdechl.

"Eriku sakra..proč se mě tak bojíš?" zeptal se naléhavě.

"Já..jsem..myslel, že když..že bych se neměl na to dívat...že bys mě pak mohl.."

"Mohl co? Uhodit? Proč? To že se podíváš na nějaké čmáranice...to není důvod k tomu abych na tebe musel vstáhnout ruku!" Patrick pomalu zvyšoval hlas i když sám nechtěl.

"Ale.."

"Žádné ale...nemáš důvod se mě bát..zatím ne!" chytil chlapce za rameny a jemně s nim zatřepal. Tomu začali téct slzy z očí. Teprve ted si Patrick uvědomil své počínání. To nechtěl. Opravdu ho nechtěl dohnat k slzám.

"Ne.." jemně ho pohladil po zádech a objal. "Eriku..promin já..já..nechtěl jsem tak vyjet. Nechtěl jsem abys ses mě bál ještě víc" špitl a hladil chlapce po zádech.

"No tak. Já..ale ty nevíš jak mi je když se mě pořád takhle bojíš...cítím se strašně..." špitl a zvedl Erikův pohled plný slz k tomu jeho.

"Omlouvám se.." špitl a díval se mu do očí. Erikovi přestaly stékat poslední slzičky a jemně se pousmál.

"Ne to já se omlouvám. Neměl bych sem tahat své..problémy..a.."

"Problémy?" skočil mu Patrick do řeči. "Svěříš se mi?" zažadonil a Erik váhavě kývl hlavou, že ne.

"Promin snad..až se víc poznáme. Ted..opravdu.." zašeptal a roztřeseně si k sobě přitáhl polštář.

"Počkám.." odpověděl mu Patrick a usmál se.

"Necháme toho smutnění..a pustíme ten film co říkáš hm?" usmál se a dloubl do chlapce.

"Dobře.." zasmál se zvonivě Erik a udělal si na postely pohodlí.

"Co je to vlastně za film?" zeptal se po chvíli Erik a Patrick se jen usmál.

"Schody k osudu...je to krásný film.." usmál se znovu a Erik taky.

"Tak se těším" špitl potichu a Patrick nevěděl co říct. Cítil se hrozně zvláštně. Měl potřebu ho obejmout a chránit před celým světem. Přesně jako ve snech.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Miya Hyuuga Miya Hyuuga | 9. listopadu 2009 v 19:06 | Reagovat

supeeeer :D už sa teším naďalšiu časť :D

2 terkic terkic | Web | 9. listopadu 2009 v 19:34 | Reagovat

jsem moc ráda, že jsem se k téhle povídce dokopala, je opravdu moc pěkná a já sem moc moc zvědavá, jak bude pokračovat dál:)
Ps: omlouvám se, jestli máš ode mě komentář už po třetí, ale nějak mi to blbne

3 Gel-chan  ♥♥SB♥♥ Gel-chan ♥♥SB♥♥ | Web | 9. listopadu 2009 v 19:47 | Reagovat

Musím tě pochválit, moc se ti to povedlo ^^ upřímně se nemůžu dočkat nového dílku :D. Do tét povídky jsem se zabouchla na první pohled a Kniha ztrácí  své prvenství .. :D, moc se mi to líbí jak ho náš 'budoucí seme' chrání ..tedy chce ho chránit xD.

4 Amami Amami | Web | 10. listopadu 2009 v 16:28 | Reagovat

ty jo!! toto sa ti podarilo!! jo jo presne... tý dvaja budú viac ako skvelí párik

5 Jashin-chan Jashin-chan | Web | 10. listopadu 2009 v 19:09 | Reagovat

nuhu já jsem se jenom chtěůla zeptata nuhu je tohle Shonen ai nebo není? nuhu nerada bych někoho urazila ae moc ráda párování holka s klukem nečtu nuhu tak než si to přeču nadpis vypadá toiž lákavě...xD

6 NyuU(lááááskujíci cosplayer ) xĐĐĐ NyuU(lááááskujíci cosplayer ) xĐĐĐ | Web | 11. listopadu 2009 v 14:34 | Reagovat

Jééé kawai *-*

7 Ebika Ebika | E-mail | Web | 12. listopadu 2009 v 16:09 | Reagovat

No to vypadá zajímavě už se moc těším na pokráčko tenhle dílek se ti moc povedl=)

8 Zuzka Zuzka | Web | 12. listopadu 2009 v 17:31 | Reagovat

hej to je uzasna povidecka ... moc se mi libi, ale je mi ho strasne lito ...

9 Satiras Satiras | 12. listopadu 2009 v 22:06 | Reagovat

Vážně je to krásná povídka a asi jsem to minule zapomněla okomentovat promiň. Tak pokračuj už se těším :-D

10 bacil bacil | 29. listopadu 2009 v 21:38 | Reagovat

uaaaa super, hurá na další díl

11 noriuke sairo noriuke sairo | 3. prosince 2009 v 17:36 | Reagovat

paráááda ....já nemám slov.... máš nadání....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama