Těhotní chlapci Vyjádřete svůj názor!

Skandál ve škole 13.

30. prosince 2009 v 19:38 | Misuki |  Skandál ve škole
Po velicé dlouhéé době..*stydí se*


Chris


Ráno som sa prebudil ako prvý. Chvíľu mi trvalo, kým mi došlo všetko, čo sa včera stalo. Usmial som sa. Pozrel som sa do jeho uvoľnej tváre. Vypadal ako anjelik, ktorý potrebuje ochranu. Usmial som a pritiahol som si ho bližšie k sebe. Alex sa zrazu začal vrtieť. Na jeho tvári sa začali rysovať vrásky.

"Nie." Zamumlal zo sna. "Chris, prosím, neopúšťaj ma." Mrmlal ďalej. "Chris, prosím." Začal sa prudko prevracať. Musel som ho chytiť pevnejšie, aby nespadol na zem.

"Alex." Zatriasol som s ním. "No ták, Alex. Preber sa!" triasol som ho ďalej.

"NIÉÉÉÉÉ!!!" vykríkol a prudko sa posadil. Rýchlo som si ho pritiahol k sebe.



Alex


,,Chrisi...Chrisi.." tisknul jsem se k němu a zrychleně dýchal. Bože. Neuvěřitelný sen.

"Pšš" špital mi do ouška a já se pomalu uklidnoval. Nedalo mi to. Uteklo mi pár slz z očí.

"Neplač.." houpal si se mnou sem a tam a já se nakonec docela uklidnil.

"Chrisi..to..lásko" špitl jsem.


"Co se děje? Špatný sen?" zašveholil a já přikývl.

"Hodně špatný. Já jsem...si myslel, že už se nikdy neuvidíme Chrisi. Bylo to děsné a...a.."

"No tak..klid.." zase jsem se dostal do stavu kdy jsem se klepal a chtělo se mi brečet.

"Promin já jen..."

"Je to v pohodě. Jsem tady a miluju tě" šeptl mi a já se pousmál. On byl to nejkrásnější co jsem mohl od boha získat.


Chris

Hladil som ho, tisol som si k sebe jeho drobné telíčko a snažil som sa ho upokojiť. Veľmi to nešlo. Stále sa triasol.

"Aj... aj ja ťa milu-milujem." Zakoktali ho drkotajúce zuby. Dlho som nečakal. Zobral som ho do náruče a spolu s ním som zamieril do kúpeľne."Čo t-to robíš?"

"Snažím sa, zohriať ťa. Ešte prechladneš a zle bude na mňa." napustil som do vane horúcu vodu. Stále som ho k sebe tískal, akoby mi mal uletieť. Vaňa bola o chvíľu plná. Zobral som ho na ruky a pomaly som do nej vkročil.

"Horúca!" začal protestovať. Chcel sa mi vyšmyknúť, ale rýchlo som ho zachytil.

"Zvykneš si." Povedal som nekompromisne. Sadol som si a jeho som si posadil pred seba. "Lepšie?" spýtal som sa po chvíli.

"Oveľa." Zavŕtal sa bližšie ku mne.

Alex


Usmíval jsem se. Ted už jsem se cítil naprosto bezpečně a krásně.

Opíral jsem se o jeho hrud a zavřel oči. Cítil jsem se jako ve vatičce. Naložený v horké vodě opřený o člověka kterého miluju. Miluju nejvíc na světě.


"Chrisíku..jak to vlastně bude dál? Se školou a tak. Víš nebude to lehký. Já...asi jsem si uvědomil pár věcí. Bude to opravdu těžké. Ale přece jenom. Nevydržím to
a ty to víš..potřebuju tě..." vydechnul jsme a ukončil monolog. Zajímalo by mě..co si o tom myslí. Pomalu jsem se otočil k němu a podíval jsem se mu na ústa ze kterých jsem
netrpělivě čekal odpověd.



Chris

Zadíval som sa mu do očí. Očí plné očakávaní. Tušil som, že sa ma to bude pýtať.


"Odchádzam zo školy." Sklopil som zrak.


"Čo, a čo budeš robiť? Kam pôjdeš!!" zasypal ma otázkami.


"Nájdem si prácu niekde v meste. Nechcem a vlastne ani nedokážem opustiť." Pobozkal som ho na pery.


"A kde chceš začať?"


"Netuším. Ale teraz sa tým nebudeme ďalej zaoberať." Otočil som ho opäť chrbtom k sebe.


"ALE..." začal protestovať.
"Pssst. Ja sa o to postarám." Povedal som tajomne. Alex si vzdychol a pohodlne sa o mňa oprel. Moja ruka ho začala sama od seba hladiť po hrudi. Alex začal priasť ako malé mačiatko.





Alex


Jeho dlan jemně klouzala po mé hrudi a já si to naplno užíval. Zavrněl jsem a nechával se unášen tímto slatným pocitem. Minuty ubíhaly a jeho ruce pořád putovali po mém těle. Mířily níž.

"Ne ne.." špitl jsem a chytil ho za ruku.

"Proš?"

"Nějak..se ted necítím..promin. Vynahradám ti to.." usmál jsem a políbil jej na rty. Postavil jsem se a obmotal kolem sebe ručník. Pousmál jsem se a zamířil do ložnice. Počkal jsem než dojde ke mě.

"Co budeme dělat? Je sobota.." usmíval jsem se a hrál si s prstama.

"Mhm..nevím..co bys chtěl?"

"Já..ani nevím..někam si zajít..anebo se prostě jen tak válet...celej den.." zasmál jsem se a čekal na odpověd.



Chris

Chvíľu som len tak premýšľal pri pohľade na jeho tvár. Potom ma ovalila myšlienka blesk z jasného neba.

"Tak poď." Postavil som sa a začal som si v skrini hľadať veci.

"Ideme niekam?" Alex neochotne vstal z postele a začal sa obliekať.

"Povedal si, buď váľať, alebo niekam ísť. Tak ťa beriem na prechádzku. Cez lunapark." Dodal som. Alexovi sa rozžiarili oči.


"Tam som ešte nebol!" povedal pomaly, ešte stále v šoku. "Ani ako dieťa." Oči sa mu rozžiarili ešte viac.
"Oblečieš sa ty, alebo ti mám pomôcť?" spýtal som sa tajomne.

"A to sa musím obliecť?" pozrel sa na mňa nechápavým pohľadom.

"Nooooo, mne osobne by to nevadilo. Ale neviem ako dlho by som sa udržal." Prišiel som k nemu a pohladil som ho po nahej pokožke. "Na uzde." Dodal som. Alex sa začal obliekať.

O niekoľko minút sme sa už prechádzali zmodernizovaným lunaparkom. Alex sa díval všade okolo. Akoby sa rozhodoval, kam ísť najprv.

"Čo tak najprv skúsiť horskú dráhu?" uľahčil som mu výber.



Alex

"DObře.." zapísknul jsem a šli jsme pro lístky. Tak jsem se těšil. Opravdu to tu vypadalo nádherně. A já konečně měl tu možnost všechno si tady vyzkoušet.

"Šup šup.." pobídnul jsem Chrise a utíkal k dráze. Usmál jsem se na toho chápka co to vedl a nasedl. Vedle mě usedl Chris.

Asi po pěti minutách přišel k nám a připoutal nás. Najednou se ve mě něco zlomilo.

"Chrisi!? Já se bojím!" vypísknul jsem.

"Ale.." zasmál se mi.

"Ale vážně..co když...vypadnu..a...vypadnu...a pak..spadnu dolů..rozbiju si hlavu. Vyteče mi mozek a už nikdy tě nepolíbím!" vyšiloval jsem a podíval se na Chrisovu
tvář na které se rýsoval nechápající pohled.

"Eh..teda.."

"Vidím že máš opravdu rozsáhlou fantazii" pověděl a já se trochu skrčil. Uvědomil jsem si, co za blbosti jsem plácal.

"No.." zamumlal jsem a chtěl něco říct ale umlčel mě pohyb.

"Aaa aa...už..už.." vzdychal jsem a koukal okolo. Nevnímal jsem jak se mi Chris pochechtával. Zmateně jsem koukal okolo sebe a zavřel oči.




Chris

Z toho jeho monológu som sa musel usmievať počas celej jazdy. Ten má ale nápady. Zastavili sme a mi sme sa pridali k vystupujúcim ľuďom.

"Páčilo?" zaujímal som sa ešte stále s úsmevom na tvári.

"Samozrejme!" povedal, a určite ani dlho nerozmýšľal.

"Čo ďalej?" aj keď mi to pripadalo trochu detské takto sa prechádzať po parku, ale v Alexovej prítomnosti som si užíval veľmi rád.

"Strašidelný dom?"

"A nebudeš sa báť?" oplatil som mu.

"Ak tam budeš so mnou, tak potom rozhodne nie!" zložil si ruky na prsiach.

"Tak ideme." Chytil som ho za ruku a ťahal som ho k domu. Kúpil som nám lístky a o chvíľu sme vošli dnu.





Alex


Vešli jsme dovnitř. Díval jsem se okolo. Tma. Hmm. Kývnul jsem rameny a šel dál. Klid. Nebojím se! Je to jen hrad! říkal jsem si.


"Ááááá!" budovou se ozval muj jekot. Cosi mi přístálo na hlavě. Potom jsem měl tu čest zjistit, že to byla "ruka" člověka.

Chris se mi smál.

"Promin.." řekl a pořád se chechtal. Zamračil jsem se a šli jsme dál.

"Baf!"

"Aaa!!! Chrisi!!!" bojovně jsem vrčel. Málem se tady strachem podělám a on tomu ještě přidává. Asi se nemůže nabažit toho jak se bojím.

"Promin. Nemohl jsem odolat.." řekl a políbil mě. Nemohl jsem mu to přece zazlívat. Je to moje láska.

"Jdeme dál.."

"Chrisi..Chrisi.." zastavil jsem a tahal ho za ruku. "Mám něco pod nohama..." hekal jsem. Zasvítilo na zem světlo a já viděl pohybující se umělé hady, brouky a různé prkotinky.

"Fůůj.." zachraptěl jsem a přešlapoval. Bylo to hrozně nepříjemné. Pevně jsem Chrise stisknul za ruku a zamířil dál.



Chris


Kráčali sme ďalej. Bol som rád, že bola tma. Aspoň Alex nevidel ten môj široký úsmev. Počul som za nami pohyb. Neobzrel som sa.

"Ahoj!" ozval sa za nami chrapľavý hlas. Alex stuhol. Veľmi opatrne sa začal otáčať. Zrazu sa jeho pohľad stretol s krvavo červenými očami kostlivca. Chvíľu sa do nich neveriacky pozeral. Aj v tejto tme som videl ako sa mu zúžili zreničky.

"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!!!" zakričal a ja som sa začal obávať, že sem dobehne nejaký terorista s Afganistanu, že sme ho vyrušili pri niečom dôležitom, čo tak hlasno kričal. Rozbehol sa s krikom von. Keby sme sa nedržali za ruky, asi by sa zastavil až u mňa v byte. To sa už naozaj nedalo vydržať a vybuchol som smiechom.



"Čo je ti smiešne?" spýtal sa ma po piatich minútach Alex, keď som sa už ako tak upokojil. Postavil som sa zo zeme, kde som záchvate smiechu spadol a utrel som si slzy od smiechu.

"Prepáč." Povedal som s úsmevom na perách a pritiahol som si ho k sebe. "To sa už ale vážne nedalo vydržať." Povedal som a pobozkal som ho.

"Poďme už preč." Povedal Alex pokojnejšie.

"Ale ešte sme neboli na tej najlepšej atrakcii." Vyviedol som ho von.

"Kde?" Alex mal už zase iskričky túžby v očiach.

"Ruské koleso."


Alex


Krásně jsem se usmál. Bylo to hezké.

"Máš pravdu.." řeknul jsem a vzal ho za ruku. Spadlo na nás několik zvědavých pohledů ale já už si toho nevšímal. Byl to náš svět.


Stál jsem před ruským kolem a usmíval se.

"Jdeme.." řekl jsem a nasedli jsme. Vypadalo opravdu krásně. Krásně vyzdobené. Podíval jsem se dolů. Usmál jsem se. Pomalu jsme se zvedali až nahoru.

"Alí?" uslyšel jsem a tak jsem se na Chrise podíval.

"Mhm?" usmál jsem se a čekal. Naklonil se ke mě. Pootevřel jsem ústa. Tohle jsem si vždycky přál. Polibek přesně nahoře ruského kola. Pořád se přibližoval až naše rty spojil v jedny. Vzdychnul jsem.
Nevím proč se mi ten polibek zdál tak výjmečný. Zavřel jsem oči a dával do polibku všechnu svoji lásku, vášen, dravost, chtivost..něžnost. To samé jsem vycítil od Chrise.

"Aaa.." zamumlal jsem když sebou kolo jemně trhlo a já mu přistál na klíně. Vydechnul jsem a přitulil se k jeho hrudi.

"Miluju tě.." šeptl jsem potichu.




Chris

"Teba nejde nemilovať." Poopravil som si ho, aby sa mu lepšie sedelo. Zase som jemne spojil naše pery. Bozk bol nádherne jemný a vášnivý zároveň. Vsal som do úst jeho spodnú peru. On pochopil môj úmysle a vsal moju hornú. Po chvíli sme sa vymenili. Keď sme sa opäť ponorili do bozku bol ešte krajší ako ten predtým. Celú jazdu sme nerobili nič iné, len sme sa bozkávali. Koleso sa s trhnutím zastavilo.

"Musíme ísť." Zašepkal som mu do pier.

"Nejako sa mi nechce."

"Chceš, aby som ťa odniesol?" Alex chvíľu rozmýšľal. Potom sčervenal a prudko sa postavil.

"Pán profesor. Tak vy takto?" povedal naoko nahnevane a vystúpil z kabínky. Dobehol som ho a chytil za ruku.

"Chceš ísť ešte niekde?" spýtal som sa. Ako na povel nám obom zaškvrčalo v žalúdku. Rozosmiali sme sa.

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 terkic terkic | Web | 30. prosince 2009 v 21:16 | Reagovat

jéé ty prožili krásný den, já ci taký:) moc hezké, doufám, že pokračování bude brzy:)

2 noriuke sairo noriuke sairo | 31. prosince 2009 v 15:14 | Reagovat

to byla paráááda!já nevěděla čemu se chechtat dřív...rychle pokračování...prosí prosím

3 Gel-chan Gel-chan | Web | 2. ledna 2010 v 0:16 | Reagovat

Moc krásné.. takové prostě kawaii :D.
Těším se na pokráčko ^^.

4 Bráška Dan Bráška Dan | 2. ledna 2010 v 18:24 | Reagovat

*IN LOVE*KrááásnéééÉ*IN LOVE*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama